Piercing v UK

Ne nebudu tu srovnávat salóny v ČR s těmi v UK, protože to se přece podle jednoho vzorku nedělá, že. Takže... recenze? Popovídání nad kafíčkem :)

Jak jste si asi všimli, tak už trochu propíchaná jsem. Nezdárná to dcera a kriminálnice, i když já si myslím, že jsem relativně rozumná a zatím není piercing, kterého bych vyloženě litovala. Občas něco přibude, občas ze závažných důvodů ("Pavle, to je nějaký křivý, co?") i vyndávám. Jelikož se ničeho nebojím, tak mám za sebou pár povedených a méně povedených DIY. A i profesionálové mi potvrdili, že mám skill, ha!

Zhruba měsíc po příjezdu jsem si uvědomila, že dalších pár měsíců mě nečekají žádné pracovní pohovory a nemusím dodržovat normy zaměstnanecké etikety. Co si budeme povídat, s formálním oděvem a upraveným vzhledem si zrovna netykám. Zaplašila jsem myšlenky na levandulové vlasy (moc práce), zamáčkla slzu nad představou irezumi (moc drahý) a rozhodla se pro piercing, přesněji pro helix. Zhruba 3 hodiny před schůzkou jsem to pak změnila na tragus, protože jsem Joli.

Hledání salónu bylo relativně obtížné, protože wifi v domě má nastavený rodičovský zámek. Bohužel to nefiltruje jenom sprosťárny, ale i obrázky lebek, krve nebo třeba 9gag, 4chan a veškerý NSFW materiál. A mně je hrozně blbý se jich zeptat na heslo, protože si nechci zkazit image. Ale! Pak jsem na facebooku objevila The Monkey & the Buddha Emporium of Art s tímhle ceníkem:

A bylo jasno :D Tohle musel tvoři nějaký můj soulmate nebo já nevím, každopádně to znamenalo konec hledání a začátek konání.

Hrozně nerada tu telefonuju, protože se v komunikaci ještě pořád spoléhám na všechny smysly, koukám na gesta a mimiku, pomalu i odezírám, jen abych si byla fakt 100% jistá, že se chytám. Pokud někdo začne mluvit o něčem vytrženém z kontextu ("Jako jaká kazeta, proč najednou mluvíš o kazetách, co se děje?!"), tak se dostávám hysterický záchvat a mávám rukama ve vzduchu, protože prostě nechápu. Erupce na Slunci. Naštěstí nebyl problém se s piercerkou Lou domluvit po emailu a za tři dny se dostavit. Do této doby se postup shoduje se salóny v ČR. Prvním rozdílem se ukázalo být vyplnění dotazníku po příchodu. Jméno, datum narození, tel. číslo a klasické odfajfkování jestli se cítím zdravě, jestli jsem střízlivá, nemám žloutenku atd. Za tohle palec nahoru. Následoval lovely small talk, samotné propíchnutí, poučení o čištění a vyfasování dealeráků s mořskou solí a náhradní kuličkou k labretě. Opět palec nahoru. Jediné, co mi chybělo, bylo domluvení se na kontrole hojení, ale na druhou stranu jsem dostala nějaký papíry s infem a s číslem, nakteré se kdyžtak ozvat, takže taky bez problému.


Podtrženo sečteno za měsíc jdu zase, tentokrát snad konečně na ten helix :D