Předpokládám, že tenhle blog budou navštěvovat lidi, kteří mě znají, ale přesto připomenu pár základních fakt:
- vzhledem k svojí nerozhodnosti a naivitě jsem předčasně ukončila jedno studium na vysoké škole, následně druhé a teď se peru se třetím, které mi konečně dává smysl a baví mě (pokud není zkouškové, mid-term testy a vlastně hodina do jakéhokoli deadlinu)
- problémem je, že tím oborem je Lektorství angličtiny, která mi třeba na základce docela šla (vyhrála jsem keramický hrníček v okresním kole nějaké jazykové soutěže), na střední jsem se už pohybovala mezi dvojkama a trojkama (přesto na dril a přízvuk Mariny Pavlové nedám dopustit), oborové přijímačky na Muni jsem měla na percentil 93, ale v anglicky mluvící zemi jsem nebyla nikdy déle než na pár dní se školními výlety
- ti bystřejší z vás z toho už jistě vyvodili, že mi dělá problémy mluvený projev
- při obhajobě bakalářky se překvapivě mluvený projev vyžaduje
V blízké budoucnosti se můžete těšit na hororový článek o cestě a na seznam deseti věcí, na které si tu nemohu zvyknout. A když teda jó vystoupím ze své komfortní zóny, tak budou i nějaké fotoreporty. Stay tuned :)
Článek bude nakonec jenom jeden, protože už je pozdě a já jsem právě deset minut hledala rozdíl mezi slovy komfortní, konformní a všech jejich možných kombinací.

Moje slovní zásoba se rozrůstá o slova jako struhadlo, ledová tříšť a pindík. // Sice nevím, jestli to využiješ vyloženě u těch státnic, ale je to je náhodou super. Moje bývalá lektorka AJ na kurzu nevěděla, jak se řekne "květák" a mnoho dalšího :) Taky se mi líbí, že nežiješ přímo v Londýně, ale trochu stranou. Můžeš sledovat takový ten obyčejný život. Každopádně chci vědět víc! Kdy bude další článek?
OdpovědětVymazat